Mnoho investorů věnuje značnou pozornost tomu, kdy nakoupit a kdy prodat. Někteří už mají volné peníze připravené k investování, přesto s nákupem čekají na správný okamžik nebo výraznější pokles trhu. Sledují ekonomické zprávy, úrokové sazby, volby nebo názory analytiků a hledají chvíli, kdy budou mít větší jistotu.
Jenže správně načasovat trh znamená udělat dvě správná rozhodnutí. Nejdříve včas odejít a potom se včas vrátit. Právě druhý krok bývá nejtěžší, protože nejlepší dny na trzích často přicházejí ve chvíli, kdy se investoři stále bojí.
Jednou z největších investičních chyb proto nemusí být špatně vybraná investice. Může jí být několik rozhodnutí, kterými investor postupně opustí dobře nastavenou strategii.
Následující infografika stručně shrnuje ty nejdůležitější body z článku. Pro správné pochopení čísel a souvislostí je však důležité přečíst si i jejich podrobnější vysvětlení.
Deset dnů může rozhodnout o polovině výsledku
J.P. Morgan Asset Management pravidelně ukazuje, co by se stalo s investicí 10 000 dolarů do indexu S&P 500, pokud by investor nebyl na trhu během jeho nejlepších dnů.
Analýza je zajímavá tím, že nehodnotí, zda investor dokázal správně předpovědět další vývoj trhu. Měří pouze cenu toho, že během několika rozhodujících dnů nebyl zainvestovaný. Ukazuje tak hlavní problém časování trhu: nestačí správně prodat, investor musí také včas nakoupit zpět.
Obrázek zachycuje výsledky za období 2. 1. 2006 - 31. 12. 2025. Výsledky jsou poměrově přepočítány na počáteční investici 100 000 Kč. Průměrný roční výnos investice ponechané po celou dobu na trhu je 11% a při vynechání 60 dnů je -3,4% Nejde o převod aktuálním měnovým kurzem, ale o vyjádření stejného vývoje investice v korunách.
Vynechání pouhých deseti dnů z přibližně pěti tisíc obchodních dnů snížilo konečnou hodnotu investice o více než polovinu. Po vynechání čtyřiceti nejlepších dnů investor nedosáhl ani na hodnotu původního vkladu.
Nejde samozřejmě o reálnou investiční strategii. Výpočet zpětně odstraní dny, o kterých už víme, že byly nejlepší. Jeho smyslem není tvrdit, že investor přesně těchto deset dnů vynechá. Ukazuje, jak velká část dlouhodobého výsledku může vzniknout během několika nepředvídatelných okamžiků.
Výsledek studie J.P. Morgan není zvláštností pouze amerického trhu. Profesor Javier Estrada analyzoval 160 278 denních výnosů z patnácti různých akciových trhů. Vynechání deseti nejlepších dnů, které představovaly méně než 0,1 % sledovaného období, snížilo konečnou hodnotu portfolia v průměru o 50,8 % proti nepřetržitě držené investici. Vynechání 20 nejlepších dnů ji snížilo o 70,7 % a vynechání 100 dnů o 97,7 %.
V posledním případě vynechání 100 dní se průměrný roční výnos změnil z 8,2 % na −2,8 %. Studie tak potvrzuje, že široká diverzifikace a dlouhodobé držení portfolia jsou správnou strategií.
Nejlepší dny přicházejí v nejhorší dobu
Předchozí tabulka by nebyla tak důležitá, kdyby bylo možné nejlepší dny snadno předvídat. Data však ukazují opačný problém: výrazné růsty a propady se často odehrávají velmi blízko sebe.
Ve sledovaném období:
- šest z deseti nejlepších dnů přišlo do dvou týdnů od jednoho z deseti nejhorších dnů,
- pět z těchto šesti nejlepších dnů následovalo až po výrazném propadu,
- druhý nejhorší den roku 2020 byl okamžitě následován druhým nejlepším dnem stejného roku.
Investor, který během prudkého poklesu prodá, tak nemusí pouze realizovat ztrátu. Zároveň riskuje, že nebude na trhu během rychlého zotavení.
Pro návrat navíc obvykle čeká na uklidnění situace. Trhy se ale často začnou zotavovat dříve, než se zlepší ekonomická data, titulky v médiích nebo nálada investorů. V okamžiku, kdy se situace opět zdá bezpečná, mohou být ceny výrazně výše.
Ani dokonalé načasování nepřineslo zásadní náskok
Společnost Charles Schwab porovnala pět investorů, kteří po dobu 20 let dostávali na začátku každého roku 2 000 dolarů. Celkem tak každý vložil 40 000 dolarů, lišilo se pouze načasování nákupů.
Každý investor měl na začátku každého roku k dispozici 150 000 Kč. Výsledky jsou poměrně přepočítány na celkové vklady 3 000 000 Kč. Nejde o přepočet měnovým kurzem, dividendy se reinvestují, nezahrnujeme poplatky a daně.
Dokonale časující investor trefil nejnižší cenu v každém z dvaceti let. Přesto skončil s investicí pouze o 1 164 150 Kč, tedy o 9,1 % vyšší než investor, který peníze pokaždé investoval okamžitě.
Ještě výmluvnější je opačný výsledek. Investor nakupující každý rok přesně na maximu skončil s 11,35 milionu Kč. Ten, který čekal mimo akciový trh v amerických pokladničních poukázkách, měl jen 3,55 milionu Kč. Čekání na lepší cenu tak může být dražší než špatně načasovaný nákup.
Rekordní cena neznamená, že musí přijít propad
Obava z dalšího investování často roste ve chvíli, kdy jsou trhy na historických maximech. Investor má pocit, že nakupuje příliš draze a že po dosažení rekordu musí následovat pokles.
Historická data tuto představu nepotvrzují. Analýza J.P. Morgan porovnávala výsledky investic do S&P 500 uskutečněných v běžný den a při dosažení nového historického maxima. V období od roku 1988 do konce roku 2024 nebyl mezi jejich následnými dlouhodobými výnosy významný rozdíl.
Od roku 1950 do poloviny roku 2025 byl S&P 500 na historickém maximu během 6,7 % obchodních dnů. Po téměř třetině těchto maxim už trh nikdy neklesl o více než 5 % pod dosaženou úroveň. Kdo čekal na výraznější pokles, nemusel se ho vůbec dočkat.
Historické maximum neznamená, že musí přijít propad. Na dlouhodobě rostoucím trhu jsou nová maxima běžnou součástí vývoje.
Otázku, zda volné peníze investovat okamžitě, nebo vstup rozložit, jsme podrobně rozebrali v článku Investovat hned, nebo čekat na propad?. Zde je podstatné něco jiného: dosažení nového maxima samo o sobě není důvodem opustit dlouhodobou strategii.
Většinu bohatství vytvoří jen hrstka firem
Zůstat na trhu nestačí, pokud investor vlastní jen několik náhodně vybraných společností nebo úzce zaměřených investic.
Hendrik Bessembinder a jeho kolegové analyzovali více než 64 000 akcií z celého světa v období 1990 až 2020. Výsledek ukazuje, jak nerovnoměrně jsou dlouhodobé výnosy rozděleny:
- 55,2 % amerických akcií za celé sledované období zaostalo za jednoměsíčními americkými státními pokladničními poukázkami
- mimo USA za nimi zaostalo 57,4 % akcií
- pouhých 2,4 % společností vytvořilo celé čisté globální akciové bohatství ve výši 75,7 bilionu dolarů
To neznamená, že by investor měl hledat právě těchto 2,4 % firem. Studie ukazuje přesný opak: budoucí vítěze je velmi obtížné předem poznat. Pokud je investor nevlastní, může mu uniknout podstatná část výnosu celého trhu.
Právě proto diverzifikace není sbírka různých produktů. Několik široce zaměřených ETF může pokrývat tisíce společností lépe než portfolio složené z mnoha tematických fondů a jednotlivých akcií. Smyslem je zvýšit pravděpodobnost, že investor bude vlastnit také malou skupinu firem, která vytvoří většinu budoucího bohatství.
Pokud si nejste jistí, zda vaše portfolio skutečně odpovídá cíli a umožní vám vydržet i výrazný pokles, podíváme se na něj jako na celek. Nejdůležitější není mít co nejvíce různých investičních nástrojů, ale systém, který nebudete muset opustit při první krizi.
Poklesy nejsou výjimkou. Jsou běžnou součástí investování
Investor, který chce dlouhodobě využívat růstu akcií, musí přijmout, že část cesty povede přes propady. Od roku 1980 zaznamenal S&P 500 pokles alespoň o 5 % během 93 % kalendářních let a pokles nejméně o 10 % téměř v každém druhém roce. Přesto dosáhl jeho průměrný roční výnos včetně dividend 13,3 %. Investor s dlouhým horizontem proto zažije desítky menších poklesů i medvědí trhy.
Čísla vycházejí z vývoje indexu S&P 500 od roku 1942, respektive 1954, do konce roku 2025. Jednotlivé skupiny se překrývají. Pokles o 20 % je současně také poklesem o 5, 10 a 15 %, proto nelze počty v posledním sloupci jednoduše sčítat. Počítáno dle metodik Capital Group a First Trust
Pro dlouhodobého investora proto pokles o 10 % není mimořádnou událostí. Je to situace, se kterou musí jeho strategie předem počítat. Ani propad o 30 % není selháním investičního plánu. Je to něco, s čím je nutné předem počítat, protože je to realistický scénář, se kterým musí náš plán počítat.
Pokud je každý pokles důvodem k přehodnocování portfolia, problém nemusí být na trhu. Problém je v plánu, který s běžným kolísáním nepočítal. Bezpečné portfolio není takové, které nikdy neklesne, ale takové, jehož pokles neohrozí váš životní plán a nedonutí vás prodávat v nevhodnou chvíli.
Nedělat nic není pasivita
„Nedělat nic“ neznamená přestat se o finance zajímat. Znamená to neměnit dlouhodobou strategii pouze proto, že se změnily ceny, titulky v médiích nebo nálada na sociálních sítích.
Důvodem ke změně portfolia může být změna života. Samotný pohyb trhu jím zpravidla není.
Dobře nastavený plán předem určuje, které peníze mohou zůstat investované dlouhodobě, jaký pokles portfolio unese a které změny skutečně vyžadují zásah. Investor potom nemusí během každé krize znovu rozhodovat pod tlakem emocí.
Bezpečné portfolio může také klesat
Žádná strategie nemůže zaručit, že investor neprodělá. Ani dlouhý horizont neodstraňuje všechna rizika. Dodržování strategie ale snižuje riziko, že investor dočasný pokles sám promění v trvalou ztrátu.
Bezpečné portfolio proto není portfolio, které nikdy neklesne. Je to portfolio, jehož pokles vás neohrozí.
To vyžaduje tři věci:
- peníze na krátkodobé cíle nesmějí být závislé na aktuální hodnotě akcií
- dlouhodobá část musí být dostatečně diverzifikovaná
- investor musí mít rezervu a nastavené riziko tak, aby během propadu nebyl nucen prodávat
Teprve potom může být „nedělat nic“ správnou strategií. Pokud je portfolio od začátku příliš rizikové, úzce zaměřené nebo neodpovídá termínu čerpání, samotná trpělivost problém nevyřeší.
Největší výhodou je disciplína
Budoucí vývoj trhů neznáme. Nevíme, kdy přijde další propad, jak dlouho bude trvat ani které společnosti vytvoří většinu budoucího výnosu.
Právě proto investujeme široce a podle plánu, který počítá s více možnými scénáři. Ne proto, že dokážeme správně předpovědět budoucnost.
Úspěšný investor nemusí mít nejlepší odhad ekonomiky ani nejrychlejší přístup k informacím. Potřebuje strategii, kterou dokáže dodržovat dostatečně dlouho. Nejtěžší investiční dovedností totiž často není správně nakoupit. Je jí schopnost sedět si na rukou ve chvíli, kdy má člověk nejsilnější potřebu něco změnit.
Pokud chcete vědět, zda vaše současné portfolio dokáže dlouhodobě financovat vaše cíle a současně vám umožní klidně zvládnout i výrazný pokles, ozvěte se nám. Společně nastavíme pravidla, podle kterých budete vědět, kdy skutečně jednat a kdy je lepší nedělat nic.
Zdroje:
1) J.P. Morgan Asset Management – Guide to Retirement 2026
2) Javier Estrada – Black Swans and Market Timing
4) J.P. Morgan Asset Management – investování na historických maximech
5) Bessembinder a kol. – Long-Term Shareholder Returns
7) Vlastní tvorba
