V posledních 2 letech se inflace vrátila do „normálu“. Pohybuje se kolem 2–3 % a většina lidí má pocit, že je klid. Spořicí účty nesou zhruba 3,5 %, takže to na první pohled vypadá, že peníze konečně „pracují“ a není potřeba nic řešit.
Jenže tohle je přesně ten moment, kdy lidé poleví. Inflace přestane být vidět. Média se jí přestanou věnovat, zmizí zprávy o zdražování a ceny se postupně „uklidní“. V hlavách lidí se tak usadí pocit, že problém je vyřešený. Jenže právě tenhle klid bývá falešný. A právě tehdy vznikají největší chyby.
Stačí se podívat pár let zpátky na průměrnou roční inflaci. V roce 2021 byla inflace 3,8 %. O rok později vyskočila na celkových 15,1 %. To ale není celý obrázek. V roce 2022 inflace v průběhu roku krátkodobě vystřelila v září až na 18 %. V roce 2023 zůstala stále extrémně vysoká na 10,7 %. Teprve poté se začala vracet k běžnějším hodnotám. Ten přechod byl rychlý. A pro mnoho domácností velmi bolestivý.
Graf ukazuje vývoj průměrné roční inflace v ČR v posledních letech. Jasně je vidět prudký nárůst v letech 2022 – 2023 a následný návrat k nižším hodnotám, který dnes vytváří dojem stability poblíž inflačního cíle České Národní banky.
Inflace totiž nefunguje lineárně. Dlouho je nenápadná, téměř neviditelná a pak během krátké doby výrazně změní pravidla hry.
A právě proto dává smysl přemýšlet dlouhodobě, ne podle toho, co se děje zrovna teď.
Co inflace skutečně dělá s penězi
Na grafu vidíte tři křivky: inflaci (červená), výnos S&P 500 v dolarech (modrá) a stejný index přepočtený do korun (zelená). Graf ukazuje, že i když akcie krátkodobě kolísají, dlouhodobě překonávají inflaci. Zároveň je vidět, že výsledek českého investora může být jiný než dolarový kvůli pohybu kurzu.
Představte si jednoduchou situaci.
Na začátku roku 2020 máte 1 000 000 Kč. Peníze necháte na běžném účtu. Neinvestujete. Máte pocit bezpečí.
Po pěti letech, při reálném vývoji inflace, má ten milion kupní sílu přibližně 720 500 Kč.
Neznamená to, že by vám někdo peníze z účtu vzal. Stále tam „milion“ je. Jenže si za něj koupíte zhruba o třetinu méně věcí než dřív.
To je skutečný dopad inflace. Tichý, nenápadný, ale velmi reálný.
Teď si vezměme stejný milion, ale jiný přístup.
Pokud by byl investovaný například do indexu S&P 500, jeho vývoj by nebyl příjemně hladký. První rok by přinesl růst, další rok pokles, následně opět růst. Emočně nepříjemná cesta. Pro jednoduchost do toho nepočítáme kurzové pohyby koruny a dolaru.
Ale výsledek by byl zásadně odlišný.
Nejde o teorii. Jde o vaše peníze.
Podívejte se, jaký dopad má vaše nastavení dnes.
Nezávazná konzultace
Po pěti letech by hodnota investice byla přibližně 1 762 000 Kč.
Na jedné straně tedy reálná hodnota 720 tisíc korun. Na druhé straně téměř 1,76 milionu korun.
Rozdíl přesahující jeden milion. Za pouhých pět let. Je ale potřeba počítat s tím, že investování není bez poklesů. V průběhu let může hodnota investice krátkodobě klesnout i o desítky procent. Právě proto dává smysl investovat jen peníze s dlouhým horizontem.
Srovnání vývoje 1 milionu korun v čase: reálná kupní síla po inflaci (červená) vs. investice do S&P 500 v CZK (modrá). Investice je uvedena nominálně, bez započtení inflace a poplatků. Graf ukazuje princip, jak inflace snižuje hodnotu peněz a investice ji může překonat.
Největší chyba: čekání na „správný moment“
Možná si říkáte: dobře, ale dnes je situace jiná. Inflace je nízká, spořicí účty dávají relativně smysl. Tak proč nezačít investovat až ve chvíli, kdy se situace zhorší?
Tohle je logická úvaha. A zároveň jedna z nejdražších chyb.
V praxi to vypadá často takto:
Klient má na spořicím účtu 5,5 %, akcie jsou v poklesu. Řekne si, že počká. Začne investovat, až spořicí účty klesnou a trhy se začnou zvedat.
Jenže realita je jiná.
Spořicí účty skutečně klesnou. Ale ve stejnou dobu jsou akcie už o desítky procent výš. Ten „ideální moment“ je pryč.
A hlavní problém? Ne že by byl špatně načasovaný. On vůbec nenastal.
Časování trhu dlouhodobě nefunguje. Ne proto, že by bylo nemožné. Ale proto, že ho většina lidí nestihne.
Problém, který stojí statisíce
Velmi častá situace, kterou dnes vidíme u párů:
Jeden z partnerů chce investovat, chápe dlouhodobý smysl. Druhý má obavy, nechce riskovat, preferuje jistotu.
Výsledek?
Čekání.
Rok. Dva. Pět.
A pak přijde moment, kdy si oba uvědomí, že peníze ležely na účtu, inflace si mezitím „vzala svoje“ a investice jsou jinde, než kde byly na začátku.
Nejde o to, kdo měl pravdu. Jde o to, že nečinnost má svou cenu.
A ta bývá překvapivě vysoká.
Co dává smysl místo toho
Není potřeba jít do extrémů. Nejde o to dát všechny peníze do akcií nebo naopak všechno držet v hotovosti.
Dává smysl vytvořit jednoduchý systém:
- Peníze na krátkodobé potřeby a rezervu držet likvidně.
- Střednědobé cíle řešit konzervativněji.
- Dlouhodobé cíle – typicky nad 7 let – investovat dynamičtěji.
Nejde o odvahu. Jde o strukturu.
Jakmile ji máte, přestanete řešit, co dělá inflace tento měsíc nebo jak se hýbou trhy tento rok. Začnete řešit, kam směřují vaše peníze v horizontu 10 – 15 let.
Takto to dává smysl.
Pět zajímavých faktů o inflaci (které vás možná překvapí)
- Inflace existuje i bez „zdražování“.
Technologický pokrok často zlevňuje produkty (např. elektroniku), ale inflace se počítá jako celek, některé věci zlevňují, jiné zdražují rychleji. - První moderní inflace vznikla kvůli válkám.
Masivní tisk peněz pro financování válek (zejména ve 20. století) byl jedním z hlavních důvodů, proč se inflace stala běžnou součástí ekonomiky. - Hyperinflace dokáže zničit měnu během měsíců.
Například v Německu ve 20. letech nebo v Zimbabwe se ceny zdvojnásobovaly během dnů. - Nízká inflace je pro ekonomiku žádoucí.
Centrální banky cílují inflaci kolem 2 %, protože úplná stabilita cen by paradoxně zpomalovala ekonomiku. - Největší dopad inflace je psychologický.
Lidé reagují na zdražení silněji než na růst příjmů, i když je reálný dopad stejný. Proto inflace ovlivňuje chování víc než samotná čísla.
Často máme pocit, že největším rizikem je investovat a zažít pokles trhů. Skutečným a mnohem tišším rizikem je ale nečinnost. Každý rok, kdy peníze jen ‚odpočívají‘ na běžných účtech, ztrácíte příležitost, kterou už vám čas nevrátí. Nejde o to trefit ten nejlepší den na trhu, ale o to, aby vaše rodinné finance měly plán, který přečká i nečekané inflační skoky. Protože ten nejvhodnější moment pro ochranu vašeho majetku není tehdy, až inflace znovu vyskočí na dvouciferná čísla, ale právě teď, dokud je v ekonomice klid.
Nečekejte na ideální moment. Ten nepřijde.
Důležité je začít správně.
Začít řešit své peníze
Zdroje:
1) ČSÚ
2) ČNB
3) SP500
4) data Investing.com
5) data Yahoo finance
