Příběh Petra Kellnera ukázal, že smrtí majitele majetek nezmizí. Ze dne na den se ale musí vyřešit, kdo převezme odpovědnost, kdo bude majetek spravovat a z čeho bude rodina do dokončení všech právních kroků fungovat. U miliardového holdingu se o tyto otázky starají týmy právníků a manažerů. V běžné rodině často nezůstane nikdo, kdo by přesně věděl, co dělat.
Tento příběh nepoužíváme proto, že by krizový plán potřebovali pouze miliardáři. Tento příběh však v mimořádném měřítku ukazuje problém, který může vzniknout také rodině s domem, investičním portfoliem, nájemní nemovitostí, firmou nebo několika úvěry. Hodnotný majetek totiž ještě neznamená, že jsou peníze okamžitě dostupné, vlastnictví správně uspořádané a partner zná všechny podrobnosti.
Čím více majetku a závazků rodina má, tím důležitější je, aby všechny informace a rozhodování nezůstávaly pouze v hlavě jednoho člověka. Jinak může být rodina na papíře bohatá, ale v prvních týdnech krize tápat, z čeho zaplatí své výdaje, kde má vedené investice, kdo převezme firmu nebo na koho se má obrátit.
Krizový plán proto není složka pojistných smluv ani dokument určený jen pro podnikatele. Je to jednoduchá a předem domluvená odpověď na otázku: Co se stane s rodinou, majetkem a závazky, pokud jeden z nás zítra nebude moci rozhodovat? V článku si ukážeme, co by takový plán měl obsahovat a jak ho vytváříme společně s našimi klienty.
Jedna událost, dva různé problémy
Petr Kellner zemřel 28. března 2021 při nehodě vrtulníku na Aljašce. Byl většinovým vlastníkem PPF a současně člověkem, který měl na fungování skupiny zásadní vliv. Přesto se provoz firmy po jeho smrti nezastavil. Už druhý den převzal řízení PPF jeho dlouholetý spolupracovník Ladislav Bartoníček.
To ale neznamenalo, že bylo zároveň vyřešené vlastnictví majetku. Podle pozdějších zjištění, že po sobě údajně nezanechal závěť.
V květnu 2021 PPF oznámila, že manželka Renáta Kellnerová byla ustanovena správkyní pozůstalosti. To však neznamenalo ukončení dědického řízení. V této roli zastupovala rodinu a spravovala majetek do doby, než bude dědictví pravomocně vypořádáno.
Konečná dohoda o rozdělení pozůstalosti nabyla účinnosti až v září 2022, tedy přibližně rok a půl po Kellnerově smrti. Renáta Kellnerová získala většinový podíl v PPF, zatímco každé ze čtyř dětí obdrželo menší část. Rodina ji současně určila svým společným zástupcem.
Vzhledem k rozsahu a mezinárodnímu uspořádání Kellnerova majetku přitom nešlo o mimořádně dlouhé dědické řízení, právě naopak. Běžná nesporná pozůstalost se v Česku zpravidla vyřídí přibližně za 4-6 měsíců. Část tohoto času zabere ocenění majetku a získání podkladů od bank a dalších institucí.
U zemřelého OSVČ nebo drobného podnikatele je rozumné počítat spíše se 6-12 měsíci, protože je nutné vypořádat také podnikatelský majetek, dluhy, pohledávky, smluvní vztahy a případné pokračování činnosti. Spory mezi dědici, neúplná evidence nebo zahraniční majetek mohou celý proces výrazně prodloužit.
Ve veřejných zdrojích nenajdeme podrobnosti o všech dokumentech, dohodách ani opatřeních, která měla rodina předem připravena. Proto by nebylo správné tvrdit, že Petr Kellner krizový plán neměl. Veřejně známý průběh ale ukazuje důležité rozdělení:
- vedení firmy muselo fungovat okamžitě
- majetek bylo potřeba po přechodnou dobu spravovat
- definitivní rozdělení vlastnictví trvalo přibližně 18 měsíců
- rodina potřebovala člověka, který ji bude navenek zastupovat
To jsou čtyři různé úkoly, které řešily desítky odborníků spolupracujících s rodinou. Úplně stejné principy platí i pro rodinu, která nevlastní miliardovou skupinu, ale rodinný dům, investiční portfolio, firmu nebo několik nájemních nemovitostí.
Běžná rodina nemá problém jednodušší. Jen má méně lidí, kteří ho vyřeší
Představte si manžele kolem padesáti let. Mají dvě děti, rodinný dům s hypotékou, investiční portfolio. Manžel podniká jako živnostník a od narození dětí se stará o finance. Na papíře může čistý majetek páru dosahovat několika milionů korun. To však ještě neznamená, že je rodina připravená na krizi.
Pokud manžel náhle zemře nebo po vážné nemoci přestane být schopný rozhodovat, manželka může během několika dní řešit otázky, na které nemusí znát odpověď:
- Je na účtu na splácení hypotéky dost peněz?
- Které účty, investice a úvěry vlastně existují?
- Jaké jsou ve firmě rozjeté zakázky?
- Je možné firmu prodat nebo její hodnotu tvořil pouze majitel?
- Kdo zdědí jednotlivé části majetku?
- Je nějaké pojištění nebo někde schované peníze?
Rodina tak může být majetná, ale současně několik měsíců postrádat snadno dostupné peníze a informace. Nemovitost ani podíl ve firmě nezaplatí zítřejší splátku hypotéky. Investiční účet nepomůže, pokud o něm partner neví, nebo neví kde je vedený a na koho se obrátit. A pojistná smlouva sama neurčí, kdo převezme zákazníky, správu pronajímaných bytů nebo rozhodování ve firmě.
Závěť přitom zdaleka není jen pro seniory nebo velmi bohaté. U klientů kolem čtyřiceti podle naší zkušenosti nacházíme důvod k jejímu sepsání zhruba u každé druhé rodiny. Často jde například o děti z předchozích vztahů. V Česku dnes končí rozvodem skoro polovina manželství. Jindy jde o firmu, investiční byty, úvěr nebo peníze půjčené v rodině. U složitějšího majetku může dávat smysl s notářem určit také vykonavatele závěti nebo správce pozůstalosti.
Právě proto krizový plán nezačíná výběrem pojištění.
Proč tyto otázky odkládáme
Nejtěžší na krizovém plánu nebývá samotný výpočet, ale začít o něm mluvit. Když všechno funguje, snadno získáme pocit, že je ještě čas. Kvalitní plán ale vyžaduje klid, čas a otevřenou debatu o věcech, které nejsou příjemné. Například o nemoci, úmrtí, ztrátě příjmu nebo o tom, co by bez nás zvládla rodina. Právě proto ho lidé často odkládají.
Cílem přitom není vyvolávat další obavy. Když oba partneři vědí, co mají připravené, odkud přijdou peníze a komu zavolat, ubude nejistota i napětí ve vztahu. Plán krizi nezabrání, ale pomůže, aby se k osobnímu otřesu nepřidal zbytečný chaos kolem peněz a majetku.
Nejdřív potřebujeme znát celou mozaiku rodiny
Než s klienty řešíme jakoukoliv smlouvu, potřebujeme pochopit jejich skutečnou situaci. U párů proto krizový plán vždy připravujeme s oběma partnery, nikoliv pouze s tím, který se běžně stará o finance. Každý z nich totiž zná jinou část fungování domácnosti a oba musí vědět, jak postupovat, pokud druhý nebude moci rozhodovat. Pokud to situace vyžaduje, zapojíme také nejbližší členy rodiny, kteří by v krizi přebírali péči, správu majetku nebo podnikání.
Díváme se na celek:
- příjmy a výdaje domácnosti
- rezervy a jejich dostupnost
- investice, nemovitosti a podíly ve firmách
- úvěry, ručení a další závazky
- děti, rodiče a další osoby závislé na pomoci rodiny
- stávající pojistné smlouvy
- jaké dávky by dostali od státu
- vztah klientů k riziku
- jejich cíle a obavy z budoucnosti
Moje zkušenost po 15 letech praxe na pojistném trhu je, že přibližně 8 z 10 lidí nemá pojištění nastavené správně. Důvodem často není samotný produkt, ale to, že při jeho sjednání nikdo neznal celý příběh rodiny. Někteří poradci se na skutečné výdaje, investice, nemovitosti nebo celkovou situaci rodiny ani podrobně neptají a rovnou nabízejí konkrétní řešení. Jindy klient tyto informace nechce sdělit nebo je nepovažuje za důležité. Výsledkem pak bývají dva extrémy. Lidé platí zbytečně moc za malá rizika, nebo naopak nemají dostatečně krytá ta, která mohou rodinu finančně zničit. Typicky invaliditu 3. stupně.
Bez této mozaiky by krizový plán vznikal jen odhadem. Teprve na jejím základě dokážeme u jednotlivých scénářů spočítat, kolik peněz by rodině chybělo, jak dlouho a z čeho by mohla výpadek pokrýt.
Stejným postupem se můžete inspirovat i vy. Důležité informace a domluvené kroky nestačí pouze znát, je nutné je sepsat a po čase aktualizovat. Výsledný plán by měl být vaším návodem v těžkých životních situacích.
Pokud dnes většinu financí a majetku řeší jen jeden z vás, je dobré vědět, co by se stalo, kdyby zítra nemohl rozhodovat. Sjednejte si s námi schůzku, na které společně projdeme i vaši situaci.
Nestačí se ptát, kolik máme majetku
Důležitější otázka zní: Jak dlouho a za jakých podmínek nás tento majetek uživí?
Některé velmi majetné rodiny řeší platné pasy, zahraniční nemovitost nebo zásoby na několik měsíců. S většinou klientů ale začínáme situacemi, které mohou zasáhnout běžný život: úmrtím, invaliditou, vážnou nemocí, vyhořením, ztrátou práce, problémy v podnikání, rozvodem nebo vysokou škodou způsobenou někomu jinému.
Nejde o to sepsat každou možnou katastrofu. Vybereme situace, které by rodinu zasáhly nejvíc, a předem si řekneme, co by udělala a z čeho by finanční dopad pokryla.
Vraťme se k manželům kolem padesáti let se dvěma dětmi, domem na hypotéku a investičním portfoliem. Manžel podniká jako živnostník, spravuje rodinné finance a vydělává 100 000 korun čistého. Manželka po návratu do práce vydělává 30 000 korun. Při měsíčních výdajích 100 000 korun domácnost běžně vytváří přebytek 30 000 korun.
Pokud manželův příjem vypadne, rodině zůstane příjem pouze 30 000 Kč měsíčně. Několikamilionový majetek nemusí pomoci okamžitě, pokud je uložený hlavně v domě, dlouhodobých investicích nebo podnikání. Více účtů a produktů samo o sobě ještě neznamená větší bezpečí.
Taková situace s výpadkem příjmu může během života nastat i opakovaně a pokud na ni nejsme připraveni, tvrdě zasáhne rodinný rozpočet a pohodu v domácnosti. V našem plánu je třeba mít nastavenu dostatečnou rezervu k aktuálnímu použití. V tomto případě ideálně ve výši 9 měsíčních výdajů, kde část musí být dostupná ihned a další do pár dní. Dále mít sjednáno adekvátní životní pojištění, které spolu se státní podporou dokryje výpadek příjmu, případně vědět jaké výdaje můžeme na čas snížit. Bez tohoto zamyšlení jsou pojistné částky a rezerva jen vysoká čísla bez vazby na život rodiny.
Správná otázka proto nezní: „Na kolik se máme pojistit?“ Správná otázka zní: „Kolik peněz by rodině v konkrétní situaci chybělo a po jak dlouhou dobu?“
Jak takový plán vytváříme s klienty
1. Vytvoření finanční mapy a analýza
Zmapování aktuální situace:
Nejprve s vámi projdeme kompletní přehled majetku, příjmů, výdajů a současných závazků.
„Úklid“ v dokumentech:
Projdeme vaši „hromádku smluv“, roztřídíme ji a ověříme, zda jednotlivé produkty dávají v rámci vaší situace smysl.
2. Definice cílů a krizových scénářů
Určení priorit:
Společně definujeme krátkodobé i dlouhodobé cíle, například budování majetku, rentu nebo finanční nezávislost.
Příprava na rizika:
Sestavíme konkrétní přehled situací, které mohou nastat, a domluvíme postup pro případ výpadku příjmů, vyhoření nebo vážných zdravotních komplikací.
Zodpovězení klíčových otázek:
Prověříme výši a dostupnost vašich rezerv i to, které části majetku mohou rodinu podržet během pracovní neschopnosti nebo jiné krizové situace.
U každého scénáře s klientem určíme:
- kolik peněz bude rodina potřebovat
- které zdroje budou dostupné okamžitě
- co pokryje rezerva, pojištění, majetek a stát
- jaká finanční mezera případně zůstane
- co se bude dít, pokud scénář nastane
- které dokumenty nebo kontakty musí mít rodina připravené
3. Sestavení a realizace plánu
Propojení produktů s plánem:
Prověříme vaše stávající finanční a investiční produkty a jejich návaznost na reálnou životní situaci, cíle a rizika.
Návrh řešení:
Nastavíme výši rezerv, ochranu příjmů a investiční strategii tak, aby jednotlivé části plánu fungovaly společně a odpovídaly vašim potřebám.
Výsledkem není jen plán, ale také přehled, který dokáže rodina v krizové situaci skutečně použít. Obsahuje důležité kontakty, informace o majetku a závazcích, dostupných penězích, potřebných dokumentech a prvních krocích pro jednotlivé scénáře. Citlivé údaje a přístupy přitom musí zůstat uložené bezpečně, ne volně v jednom dokumentu.
4. Dlouhodobý servis a aktualizace
Pravidelné konzultace:
Naše spolupráce nekončí předáním šanonu. Na pravidelných schůzkách finanční i krizový plán průběžně aktualizujeme podle změn ve vašem životě, majetku a situace na trhu.
Majetek rodinu neochrání, pokud nikdo neví, jak s ním naložit
Majetek sám rodinu před krizí neochrání. Rozhoduje, zda jsou důležité informace na jednom místě, peníze včas dostupné a oba partneři vědí, co udělat jako první.
Krizový plán proto není jen soupis pojistek, účtů a smluv. Je to dohoda o tom, jak bude rodina fungovat, když jeden z jejích členů nebude moci rozhodovat, vydělávat nebo se postarat o běžné povinnosti. Musí vycházet z aktuální situace a být srozumitelný i tomu, kdo se o finance běžně nestará.
Příběh Petra Kellnera ukazuje, že vlastnit majetek, spravovat ho a zajistit další fungování rodiny nebo firmy jsou tři různé úkoly. U běžné rodiny platí stejný princip, jen má méně lidí, kteří je vyřeší. Smyslem krizového plánu není žít ve strachu z toho, co přijde, ale zajistit, aby rodina i v nejtěžší chvíli věděla, co dál.
Pokud chcete mít jasno v tom, jak by vaše rodina zvládla výpadek příjmu, úmrtí nebo dlouhodobou nemoc, nemusíte vše řešit sami. Domluvte si s námi schůzku a projdeme společně vaši konkrétní situaci.
Zdroje:
1) PPF Group: oznámení o úmrtí Petra Kellnera
2) PPF Group: historie skupiny a změny jejího vedení.
3) Notářská komora ČR: dědění v nesezdaném soužití, závěť a dědická smlouva
4) https://www.magazinzena.cz/priprava-na-necekanou-zmenu/
6) vlastní tvorba
