Přináším shrnutí toho nejdůležitějšího, co se v únoru odehrálo ve světě investic. V pár bodech si projdeme, jaký byl vývoj akcií v USA oproti zbytku světa. Potom přejdeme na Evropu a podíváme se na její pomalý růst, který je vidět i v aktuálních číslech.
Amerika stagnuje
Americký index S&P 500 je od začátku roku zhruba na nule. To je pro mnohé investory novinka, protože poslední roky byly USA dominantní. Oproti tomu index MSCI World bez USA přidal od začátku roku + 8 %. Podle analýzy Goldman Sachs jde o nejhorší start amerických akcií vůči globálnímu trhu od roku 1995.
Vývoj akcií: USA vs zbytek světa
Důvodů je několik:
- napjatá geopolitická situace
- často protichůdné výroky Donalda Trumpa
- vysoké valuace amerických akcií
- extrémní koncentrace technologických firem
- soustředění na závody v nasazení a vytváření AI
Pro zajímavost 10 největších firem dnes tvoří kolem 40 % indexu S&P 500. To znamená, že vývoj několika málo technologických gigantů dnes rozhoduje o výkonnosti celého trhu. Přitom v roce 2007 to bylo pouze 20 %.
Rychlé shrnutí v jednom obrázku, pokud nechcete číst.
Pokud se tedy změní nálada u převážně technologických gigantů a začne se jim dařit hůře, výrazně to ovlivní celý index. Aktuálně technologickým sektorem hýbou hlavně obavy z masivních výdajů na AI a zatím nejasná návratnost těchto investic.
Evropa: pomalý růst a strukturální problémy
Opustit USA se svými investicemi díky aktuální situaci však není řešení. USA stále představují největší část globálního kapitálového trhu. A ani Evropa není bez problémů. Pojďme se na ni podívat blíže. USA stále tvoří přibližně 60–70 % globální akciové kapitalizace, což z nich dělá klíčový pilíř každého globálního portfolia.
Odliv kapitálu z USA do Evropy byl jednu dobu velmi skloňovaným tématem v médiích, díky nástupu Donalda Trumpa k moci. Reálně se však jednalo pouze o desítky miliard USD, které činí pouze 0,1 % globální kapitalizace. Pro média to působilo dramaticky, ale v měřítku globálního trhu jde o statisticky malý pohyb. Dá se tak mluvit spíše o pomalé strategické rotaci než masivním odklonu od USA.
Ekonomika EU vzrostla v posledním čtvrtletí roku 2025 meziročně o 1,5 %. To však znamená pomalejší růst než rozvojové země, ale i USA. Česko bylo v tomto ohledu premiantem s růstem 2,4 %. Ekonomika starého kontinentu tak nadále trpí nízkou konkurenceschopností kvůli vysokým cenám energií a obchodním clům.
Proč Evropa roste pomalu, důvodů je několik:
- vysoké ceny energií
- obchodní cla
- slabý průmysl v Německu a Francii
- stárnutí evropské populace
- trvalá a bující byrokratizace a přeregulovanost
- opatrná spotřeba domácností
Evropa tak podle dostupných dat balancuje na hraně stagnace. V Bruselu se tak začalo pod vedením Ursuly von der Leyenové diskutovat o upřednostňování domácích firem ve strategických zakázkách. Emmanuel Macron k tomu přidává výzvu ke společnému dluhu EU za účelem financování konkurenceschopnosti. Jednotlivé státy se však stále nemohou shodnout na společném postupu a začíná se čím dál otevřeněji mluvit o dvourychlostní Evropě.
Zbytek světa nabízí smíšený obrázek.
Index MSCI Emerging Markets, tedy index rozvíjejících se trhů, přidal od začátku roku přibližně + 7 %. Rozvíjející se trhy těží z růstu populace a nižších nákladů, ale zůstávají citlivé na silný dolar a geopolitiku. Čína se snaží stabilizovat ekonomiku podporou realitního sektoru a spotřeby, zatímco Indie pokračuje v rychlém růstu. Rozvíjející trhy tak nabízí velký potenciál růstu, ale jsou zároveň výrazně nestabilnější než vyspělé ekonomiky. Opustit USA a zainvestovat pouze do těchto trhů tak také není řešením.
Co z toho plyne pro investora?
- Ani dominantní trh neroste nepřetržitě
- Světová diverzifikace stále funguje spolehlivě
- Evropa ani rozvíjející se trhy stále nepředstavují náhradu za USA, ale důležitý doplněk
- Pro dlouhodobého investora zůstává nejdůležitější stabilní strategie, ne reakce na krátkodobé výkyvy.
Námi vytvářená a spravovaná portfolia jsou celosvětově diverzifikovaná. Nesázíme na jeden region nebo na jednotlivé hvězdné příběhy firem. Každé rozhodnutí vychází z dat, valuací a dlouhodobých trendů, ne z emocí nebo mediálních titulků. Společně s našimi kolegy o portfoliích pravidelně mluvíme a konzultujeme jejich případné změny.
