V tomto článku se zaměříme na konflikt na Blízkém východě a jeho reálný dopad na trhy. Situaci průběžně sledujeme. Námi sledovaný index zatím neklesl pod -10 %, proto nedošlo ke spuštění mimořádných nákupů ani rozšířeného monitoringu. Podívejme se blíže na stávající vývoj situace.
Současná geopolitická situace na Blízkém východě, která začala koordinovaným útokem USA a Izraele na íránské vojenské a jaderné cíle 28. února 2026, zásadním způsobem překresluje mapu světové ekonomiky. To, co začalo jako krátká regionální operace s cílem eliminovat jadernou hrozbu a demonstrovat sílu západu, se během několika týdnů proměnilo v globální ekonomický problém, který dopadá na peněženky spotřebitelů i portfolia investorů po celém světě.
Rychlé shrnutí v jednom obrázku, pokud nechcete číst.
Útoky na infrastrukturu i vedení země vedly k rychlé eskalaci a odvetě Íránu. Ten odpověděl raketovými a dronovými útoky a uzavřel Hormuzský průliv, klíčový bod světového trhu nejen s ropou.
Hormuzský průliv
Uzavření Hormuzského průlivu se ukázalo jako klíčový ekonomický moment konfliktu. Proudí tudy přibližně 21 % globálních dodávek ropy (18–21 mil. barelů denně) a asi 20 % LNG, což je více než přes Suez či Panamu. Z dalších komodit jsou důležité například i síra (zhruba polovina světové produkce) a metanol (zhruba třetina světové produkce). Denně zde projede kolem 140 lodí, přičemž Asie je na trase silně závislá (např. Japonsko zhruba 80 % dovozu ropy). Omezení tohoto obchodu tak vyvolalo výrazný nabídkový šok.
Ropa a LNG
Cena ropy v reakci na napětí prudce kolísá. Ačkoliv začátkem dubna došlo k dočasnému a velmi křehkému příměří, severomořský Brent (ropa používaná pro světový trh) se vrátila na 98 dolarů za barel a americká WTI opět překročila hranici 100 dolarů. WTI paradoxně zůstává dražší kvůli zvýšené dodávce do Evropa a Ásie. Pro Evropu je však ještě bolestivější situace na trhu s plynem. Po přeorientování se na LNG, jehož významná část pro celý svět pochází z Kataru, čelí starý kontinent nárůstu cen plynu o více než 40 %.
Ceny ropy Brent a LNG (JKM benchmark) v USD. Vývoj ukazuje reakci trhu na eskalaci konfliktu na Blízkém východě.
Makroekonomický výhled
Mezinárodní měnový fond (MMF) ústy své šéfky Kristaliny Georgievové varuje před příchodem stagflace, tedy kombinace vysoké inflace a slabého hospodářského růstu. Podle MMF se globální nabídka ropy snížila o 13 %. Původní odhad růstu světové ekonomiky pro rok 2026 ve výši 3,3 % bude pravděpodobně revidován směrem dolů, přičemž největší dopady pocítí chudší země a energeticky náročný evropský průmysl.
Centrální banky, které na začátku roku plánovaly snižování úrokových sazeb, jsou nyní v patové situaci. Rostoucí ceny energií se propisují do inflačních košů (očekává se nárůst inflace o několik procentních bodů), což může vynutit delší setrvání sazeb na vysokých úrovních, nebo dokonce jejich další růst.
Dopad na investiční aktiva
Z pohledu investora je vývoj roku 2026 charakterizován vysokou volatilitou a útěkem do bezpečí.
- Akciové trhy
Během trvání konfliktu byl největší pokles na Japonském indexu (krátkodobě zhruba 11,2%), následovala Evropa (krátkodobý pokles zhruba 8%), a Americký index ztratil (krátkodobě zhruba 7,8%). Pro českého investora byl však tento pokles z velké míry kompenzován posílením dolaru na úrovně přes 21 korun za USD. Sledovali jsme tak opačný trend než v minulém roce, kdy nám měna naopak ubírala ze zisků.
- Zlato a hotovost
Zlato v tomto konfliktu paradoxně nefungovalo jako bezpečný přístav. Na konci ledna stála trojská unce přes 5 200 dolarů a zlato atakovalo na začátku roku zisk 21% ročně. Po vypuknutí konfliktu však okamžitě spadlo o více než 15%. Českým investorům tento pokles opět pomohlo tlumit oslabení české koruny a posílení dolaru. Celosvětově se totiž zvedla poptávka po dolaru vyvolaná hlavně nucenými likvidacemi hlavně akciových a snahou o uchování hodnoty peněz z ostatních padajících světových měn. V době vrcholící březnové paniky se hotovost stala jedinou třídou aktiv, která investorům reálně poskytla ochranu kapitálu a okamžitou kupní sílu
- Dluhopisy
Dluhopisy po začátku konfliktu neplnily roli bezpečného přístavu a zažily turbulentní období. Obavy z inflace a energetická rizika převážily nad poptávkou po bezpečí, což vedlo k růstu tržních výnosů a následnému poklesu dluhopisových indexů přibližně o 2,4 %. Obrat přinesl až začátek dubna s informacemi o možné deeskalaci konfliktu, kdy investoři začali dluhopisy opět nakupovat v očekávání stabilizace cen energií a inflace.
- REITy a nemovitosti
Nemovitostní akcie (REITy) také výrazně reagovaly. Výnos od začátku roku klesl z cca 10 % na 3,5 %, primárně kvůli citlivosti na úrokové sazby. Trh rychle započetl „válečnou rizikovou prémii“ do dlouhých výnosů v reakci na inflační rizika z dražší energie. To zvyšuje náklady financování. Negativně se přeceňuje i region Perského zálivu, kde je pod tlakem zejména Dubaj.
Vizualizace provozu tankerů v Hormuzském průlivu, klíčové trase pro globální obchod s ropou. Aktuálně je provoz pouze na 6% normálního stavu. Všechny šipky jsou lodě čekající v této oblasti.
Co očekávat dále? Analytici pracují se třemi hlavními scénáři:
- Mírová jednání
Postupné snižování agrese a trvalé otevření Hormuzu. Toto by byl pro trhy okamžitý a jasný signál k růstu, očekává se taky okamžitý pokles ceny ropy zhruba k hranici 80USD za barel. První náznaky vidíme již nyní díky čtrnáctidenního klidu zbraní.
- Vleklý asymetrický konflikt (zatím nejpravděpodobnější)
Příměří bude opakovaně porušováno (zejména v Libanonu, který Izrael z dohody de facto vyjmul). Írán bude skrze drony a občasné blokády klíčových průlivů udržovat svět v napětí. USA se budou snažit udržet status quo a zabránit další eskalaci, aby uklidnily domácí voliče před listopadovými kongresovými volbami (midterms), kde Trumpova administrativa hraje o kontrolu nad Sněmovnou.
- Rozsáhlá pozemní válka
Extrémní scénář, kdy se nepodaří průliv otevřít, jednání ztroskotají a budou spuštěny útoky na íránskou energetickou infrastrukturu a pozemní invaze vojsk. To by znamenalo definitivní konec nadějí na levnou ropu a mohlo by to vyvolat silný stagflační šok.
Pro úplnost tento text byl sepsán k datu 10. 4. 2026. Klíčové principy zůstávají, konkrétní data z trhu se mohou s dalším vývojem měnit.
Dlouhodobý investor by měl současnou situaci vnímat jako „drobnou vlnku na dlouhé cestě“. Historie ukazuje, že rok po začátku geopolitických krizí bývají trhy zpravidla výše. Situaci monitorujeme a vyhodnocujeme její dopady na jednotlivé třídy aktiv. Naše portfolia jsou stavěná a otestovaná na podobné scénáře. Počítáme s volatilitou, pracujeme s ní a využíváme jí. Krátkodobé poklesy jsou součástí strategie, nikoliv její selhání. Klíčový zůstává dlouhodobý investiční horizont a systematický přístup.
