Dnes se v článku zaměříme na dědictví, konkrétně na základy, které by měl znát každý člověk. Někteří z vás by toto téma možná rovnou přeskočili. Říkáte si, že na to máte dostatek času. Opak může být pravdou. Stačí pokud máte děti, partnera ve společné domácnosti, společnou hypotéku, nebo komplikovanější životní situaci a už se řadíte mezi ty, kterým by mohla závěť nebo dědická smlouva výrazně pomoci.
Začněme ovšem od začátku. Projděme si základní pojmy se kterými se během přemýšlení nad dědictvím můžete setkávat.
Článek si můžete poslechnout i ve formě podkástu přímo na našich stránkách
Zůstavitel
Zůstavitel je ten kdo zemřel a zanechal po sobě majetek. Smrt zůstavitele je tím, co zahájí proces dědění nebo řízení o pozůstalosti. Zůstavitelova smrt je potřeba prokázat. Nejčastěji k tomu sloužíi úmrtní list, který po prohlédnutí těla mrtvého vystaví matriční úřad, v jehož správním obvodu člověk zemřel.
Pozůstalost
Pozůstalost tvoří souhrn veškerého majetku a dluhů zůstavitele k okamžiku jeho smrti.
Dědic
Dědicem se může stát jakákoliv fyzická nebo právnická osoba. Dědictví tedy může nabýt církev, nadace, nebo psí útulek. Dědicem se stává i nenarozené dítě, tzv. nasciturus, které bylo počato dříve, než zůstavitel zemřel. Aby se jedinec mohl stát dědicem a tedy nabýt svého dědického práva, musí být právně způsobilý.
Nepominutelný dědic
Dědice, které nezle opomenout jsou děti zůstavitele. Poud by nedědily děti (např.: z důvodu úmrtí), pak jsou dědici jejich potomci. Podíl těchto dědiců lze v případě potřeby snížit. Když je nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí 3⁄4 jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí 1⁄4 zákonného dědického podílu.
Vydědění
Za určitých okolností lze potomka i vydědit. Tento dokument se vydává v listině o vydědění. Vyděděný tímto nenabývá práva, ani nenastupuje po zůstavitelově smrti do jeho povinností, protože ztrácí právo na svůj zákonem stanovený podíl.
Podle § 1646 občanského zákoníku může zůstavitel vydědit nepominutelného dědice, který:
-
neposkytl potřebnou pomoc v nouzi
-
o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl
-
byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze
-
vede trvale nezřízený život.
Dědické tituly
Každý jednotlivý dědic nabyde majetku základě určitého dědického titulu. Základním dědickým titulem je: dědění podle občanského zákoníku § 1635 - § 1641. Přednost před děděním podle zákona má závěť. Nejsilnějším dědickým titulem je dědická smlouva, která je uzavřená dvoustranně. Nelze tedy vypovědět jednou stranou, tak jako závěť. Jednotlivé dědické tituly se vzájemně nevylučují a je možná jejich kumulace. Je proto možné, aby část pozůstalosti připadla dědici např.: na základě závěti a další část jako dědici ze zákona.
Dědické třídy
Pokud zůstavitel nemá dědickou smlouvu ani závěť, dědictví se určuje na základě dědické posloupnosti. Cílem dědické posloupnosti je nahradit chybějící zůstavitelovu vůli. Hlavní roli hraje vzdálenost osoby od zůstavitele. Podle zákona se rozdělují příbuzní do 6 dědických tříd. Nejdříve přichází na řadu první dědická třída, pokud není možné určit dědice z této třídy, přichází druhá třída a tak dále. Pokud by se žádný právoplatný dědic nenašel přichází na řadu odúmrť což znamená, že majetek přechází do vlastnictví státu.
1. dědická třída:
Děti, manžel/manželka
Pokud má zůstavitel děti, dědí se v první třídě. Manžel či manželka a děti dostávají každý stejným dílem. Samotná manželka bez dětí však dědit nemůže. Důležité je si uvědomit, že se nejedná o partnera, ten by v první třídě nedědil nic. V případě nedědění dítěte z důvodu úmrtí, přechází podíl na jeho potomky, tedy vnoučata zůstavitele.
Uveďme si příklad:
-
manželé mají 3 nezletilé děti, bez omezení společného jmění manželů
-
dům 5.000.000,-
-
finanční majetek (investice, penzijní fondy, spořící účty atd.) 2.000.000,-
V případě úmrtí jednoho z manželů by šla do dědického řízení polovina finančního a nefinančního majetku zemřelého. Tedy polovina domu v hodnotě 2.500.000,- a finanční majetek ve výši 1.000.000,-
Podíly dědiců:
Manžel/ka: ⅛ domu což odpovídá hodnotě 625.000,- a 250.000,- finančního maj.
První dítě: ⅛ domu což odpovídá hodnotě 625.000,- a 250.000,- finančního maj.
Druhé dítě: ⅛ domu což odpovídá hodnotě 625.000,- a 250.000,- finančního maj.
Třetí dítě: ⅛ domu což odpovídá hodnotě 625.000,- a 250.000,- finančního maj.
V tomto příkladu by se tedy majitelem domu staly z části všechny děti a zároveň by děti měly nárok na celkový finanční majetek v hodnotě 750.000,- Nyní může nastat velké množství scénářů, děti se vzdají nároku na dědictví domu, nebo budou dům podílově vlastnit dohromady manžel/ka + 3 děti a bude v něm bydlet. Další možnost je, že se dům prodá a finančně vypořádá. Může se stát, že některé z dětí bude mít finanční potíže a požaduje maximální část svého podílu. V takovém případě by manžel/ka musela vyplatit dítě/děti z peněz, které měla např.: připraveny na důchod a značně by to narušilo plány na klidné stáří.
Proto je vhodné sepsat závěť nejlépe u notáře, kde bude vše ošetřeno např. takto:
- dům se odkáže druhému z manželů
- sníží se podíl dětí na zákonné minimum, pokud jsou děti dospělé tak na ¼ svého zákonného podílu
- umožní se dědicům, aby se dohodli i na jiném rozdělení, pokud se všichni shodnou
Pro manžela, který zůstal sám by po této úpravě vycházela situace následovně. Do dědického řízení by šla opět polovina majetku tedy celkem 3.500.000,-. Děti by však nedostaly celkový podíl 875.000,- ale snížený podíl na zákonné minimum 25%. Celková výše jejich podílu by tedy byla 218.750,-. To by znamenalo, že ze zděděného finančního majetku 1.000.000,- by manžel/ka vyplatila 3 dětem dohromady 656.250,- a 343.750,- by jí zůstalo. Tyto prostředky by si mohl manžel/ka přidat ke své části, která nešla do dědictví, a činí 1.000.000,- měla by tak celkem 1.343.750,- na důchod. K tomu by měl/a dům a dostala vdovský důchod a nemusela výrazně měnit plány na klidné stáří. Děti by o majetek nepřišly po odchodu druhého partnera by měly každé ⅓ domu a ⅓ finančního majetku, který jeden z partnerů nespotřeboval na život v důchodu.
Pozor: Nesezdaní partneři. Pozor na tuto situaci. Zde by neseznaný partner nedostal vůbec nic. Je totiž dědic až ve druhé třídě. V první jsou pouze děti.
Pozor: Rozvedl se, znovu neoženil. Má děti ze dvou manželství:
- Všechny děti dědí rovným dílem
- Bývalá manželka nedědí nic
- Aktuální partnerka nedědí taky nic (je ve druhé dědické třídě)
2. Dědická třída:
Manžel/manželka, rodiče, blízcí ze společné domácnosti
Pokud manželé nemají děti, dělí se pozůstalost mezi manžela/manželku a zůstavitelovy rodiče a dále ty, kteří žili se zůstavitelem ve společné domácnosti po dobu nejméně jednoho roku před jeho smrtí a kteří z toho důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.
Pozor: Blízcí ze společné domácnosti, nemohou dědit ve druhé třídě sami, pokud není jiný dědic, dědí se až ve třetí třídě
V této třídě dědí manžel/manželka minimálně polovinu pozůstalosti, zbylí dědicové dědí rovným dílem.
Např.: mám manžela, ale nemám děti.:
- Manželka ½ finančního a nefinančního majetku
- Matka ¼ finančního a nefinančního majetku
- Otec ¼ finančního a nefinančního majetku
Např.: Žiji s partnerkou a nemáme děti
- Dědí se rovným dílem mezi partnerku a vaše rodiče
3. Dědická třída:
Sourozenci, blízcí ze společné domácnosti
Pokud se nenajdou dědici mezi dětmi a jinými potomky, manželem ani jedním z rodičů, tak přichází na řadu sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem v jedné domácnosti po dobu více než jednoho roku před jeho smrtí a pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.
Jestliže se některý ze sourozenců zřekne dědického podílu, náleží podíl jeho dětem.
Např.: Nemám manžela/ku ani děti, mám partnera/ku a rodiče už zemřeli
- Dědí vaši sourozenci rovným dílem
- Sourozenci jsou i ti kteří s Vámi mají společného jen jednoho rodiče
- Pokud by některý ze sourozenců nežil, přechází právo na jeho děti
4. Dědická třída:
Babičky a dědečci
Pakliže nastane situace, kdy v rodině nejsou dědicové jako děti a jiní potomci, manžel, rodiče, sourozenci, synovci, neteře a dokonce ani blízký ze společné domácnosti, dědí majetek stejným dílem mezi prarodiče zůstavitele. Tedy žijící dědečky a babičky ze strany matky i otce.
5. Dědická třída:
Prababičky a pradědečci
Nastane-li situace, kdy v rodině nejsou dědicové jako děti a jiní potomci, manžel, rodiče, sourozenci, synovci, neteře, ani blízký ze společné domácnosti, dokonce ani jeden z dědečků a babiček, dědí majetek stejným dílem mezi praprarodiče zůstavitele. Tedy žijící pradědečky a prababičky ze strany matky i otce.
V případě, že jeden z dědiců nežije, připadá jeho podíl druhému z praprarodičů. Pokud by nastal případ, že dědicové ze strany otce již nežijí, připadl by celý podil praprarodičům zůstavitele ze strany matky.
6. Dědická třída:
Tety, strýcové, prasynovi, praneteře
V situacích, kdy nedědí žádný z dědiců v předešlých 5. třídách přichází na řadu dědicové ze vzdálenějších příbuzenských vazeb. V této třídě dědí děti dětí sourozenců zůstavitele. To značí prasynovci a praneteře. Dále dědí i děti prarodičů zůstavitele, tedy tety a strýcové. Pozůstalost si rozdělí všichni dědici stejným dílem. Pokud zůstavitel už nemá žádné strýce a tety, právo na pozůstalost mají jejich děti.
Stát
V krajních situacích může dojít i na to, že se v 6. dědických třídách nenajde nikdo, kdo by se mohl stát právoplatně dědicem. V takovýchto případech přichází na řadu § 1634, který upravuje tzv. odúmrť. Takto zákon nazývá dědictví, které přichází ve prospěch státu.
Dědictví je široké téma a nejlépe ho člověk připraví dostatečně dopředu s chladnou hlavou. Toto téma máte často spojeno s pozdním věkem, někdy daleko po sedmdesátce. Opak je však pravdou, nesezdané páry, lidé s hypotečními úvěry , nebo rozsáhlejšími majetky řeší dědické plány již ve středním věku. Pokud chcete dědictví zahrnout do vašeho finančního plánu, obraťte se na nás pomůžeme Vám v přemýšlení nad optimální variantou dědického plánu.
Tento článek je možné zhlédnout jako video
Pokud vás téma zajímá podrobněji, poslechněte si nahrávku podkástu, přes službu Spotify.
Zdroje:
1) Vlastní tvorba
2) http://obcanskyzakonik.justice.cz/index.php/dedicke-pravo/obecne
