Kde bude světová ekonomika za 15 let? A co to znamená pro člověka, který dnes buduje majetek, investuje a chce si jednou vytvořit finanční nezávislost nebo rentu? Právě na tyto otázky se snaží odpovědět aktuální report World Economic League Table 2026 od britského Centre for Economics and Business Research (Cebr), zveřejněný na konci roku 2025.
Zajímavý je hlavně tím, že nejde jen o krátkodobý výhled na příští rok nebo dva. Report sleduje vývoj světových ekonomik až do roku 2040. Neřeší tedy jen to, jak se bude vyvíjet inflace, úrokové sazby nebo růst HDP v nejbližším roce, ale ukazuje širší strukturální posuny ve světové ekonomice. Které země budou získávat na síle? Zůstane Amerika největší ekonomikou světa? Zpomalí Čína? Jak vysoko se může dostat Indie? A co z toho plyne pro Evropu a Českou republiku?
Rychlé shrnutí v jednom obrázku, pokud nechcete číst.
Pro dlouhodobého investora jsou to důležité otázky, protože majetek nestavíme na horizont jednoho roku, ale často na desítky let. Tento report proto není návodem, kam rychle přesunout peníze, ale dobrým rámcem pro přemýšlení o globální diverzifikaci.
Cebr samozřejmě není jedinou institucí, která podobné trendy sleduje. Podobný směr ukazují i další makroekonomické výhledy, například od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ty sice nepracují s tak dlouhým horizontem, ale potvrzují stejné základní principy budoucího vývoje světové ekonomiky.
Světový růst: Koláč se stále zvětšuje
Navzdory všem geopolitickým třenicím globální ekonomika nezastavuje. Report odhaduje, že nominální světové HDP v roce 2025 dosáhlo 115,3 bilionu dolarů a do roku 2040 se dle odhadu téměř zdvojnásobí na 227 bilionu dolarů.
Krátkodobě sice vidíme mírné zpomalení z 2,8 % v roce 2024 na 2,69 % v roce 2025 a odhadované zpomalení na 2,5 % v roce 2026. Toto ochlazení je daní za obchodní bariéry a nejistotu, která brzdí investice. Nicméně v dlouhodobém měřítku vítězí technologický pokrok, zejména rozmach umělé inteligence (AI), a demografický růst v rozvíjejících se zemích.
Pořadí ekonomik v reportu není počítané v domácích měnách, ale v nominálním HDP převedeném do amerických dolarů. To je důležité, protože výsledný žebříček ovlivňuje nejen růst ekonomiky, ale také měnový kurz. Pokud například ekonomika roste, ale její měna vůči dolaru dlouhodobě oslabuje, může se její váha v dolarovém vyjádření zvyšovat pomaleji. U zemí mimo dolarovou oblast proto hraje kurz významnou roli.
Amerika si drží první místo, ale bez rizik to není
Dlouho se spekulovalo o tom, kdy Čína sesadí Spojené státy z trůnu největší světové ekonomiky. Podle modelu WELT 2026 si však USA udrží své prvenství po celou dobu předpovědi, tedy až do roku 2040. Náskok USA se však pomalu zmenšuje.
Spojené státy těží z obrovské koncentrace technologických firem a boomu v oblasti infrastruktury pro AI. Jejich odolnost je obdivuhodná, i když není bez rizika. Report varuje před „neudržitelnou dluhovou trajektorií“ tedy hrubým veřejným dluhem USA v roce 2025 dosáhl 123,3 % HDP. Kombinace vysokého dluhu, rozpočtového deficitu (5,9%, tedy 1,8 bilionu USD za rok 2025) a politického tlaku na centrální banku (Fed) může v budoucnu vyvolat bolestivou korekci na finančních trzích. Cebr nyní očekává, že Čína by mohla USA předstihnout kolem roku 2045, tedy až za horizontem samotné projekce do roku 2040.
Čína: Drak, který ztrácí dech
Čínský hospodářský zázrak naráží na své limity. Přestože země vykazuje určitou odolnost díky exportu a vládním stimulům, potýká se s hlubokými strukturálními problémy. Hlavními brzdami jsou:
- Krize v sektoru nemovitostí, která stále zatěžuje celou ekonomiku.
- Slabá domácí poptávka, kterou se nedaří oživit ani vládními programy.
- Nepříznivá demografie, kdy Čína již nečerpá výhody z mladé pracovní síly.
Model Cebr předpovídá, že čínský růst zpomalí na průměrných 4,1 % v letech 2026–2030 a dále na 3,8 % v následující dekádě. Čína sice zůstane klíčovým hráčem, ale report jasně uvádí, že již nebude hlavním motorem globálního růstu, jak tomu bylo v minulosti.
Indie a Asie: hlavní růstový příběh příštích let
Zatímco Čína zpomaluje, jiné asijské ekonomiky nabírají na významu. Indie podle reportu Cebr patří mezi nejsilnější růstové příběhy příštích let a pomalu se stává světovou supervelmocí.
Report predikuje fascinující posuny v žebříčku:
- V roce 2028 Indie předstihne Japonsko a stane se 4. největší ekonomikou světa.
- V roce 2030 překoná Německo a obsadí 3. místo.
- Do roku 2036 by měla dosáhnout hranice 10 bilionů dolarů HDP a do konce století by se mohla stát vůbec největší ekonomikou planety.
Indie těží z tzv. „demografické dividendy“ mladé populace a rozšiřující se pracovní síly. Podobně pozitivní výhled má i Indonésie, která by se do roku 2040 měla vyhoupnout na 8. místo světového žebříčku. Celkově se podíl asijských ekonomik na světovém HDP zvýší z dnešních 35,6 % na 42,1 % v roce 2040.
U podobných žebříčků je důležité oddělit ekonomický růst od investičního výnosu. HDP říká, jak rychle roste ekonomika jako celek, zatímco výnos akciového trhu závisí hlavně na ziscích firem, ocenění akcií, měnovém vývoji a kvalitě kapitálového trhu. Země tak může vykazovat silný hospodářský růst, ale nízké akciové zhodnocení. Proto by report Cebr neměl být čten jako jednoduchý návod „kupte Indii“, ale spíš jako argument pro širší globální diverzifikaci.
Evropa: Ústup ze slávy
Evropa bojuje na mnoha frontách: s vysokými cenami energií, neschopností omezit státní výdaje a především s rychlým stárnutím populace. Report WELT 2026 vykresluje pro náš kontinent spíše pesimistický obraz. Podíl Evropy na globálním HDP klesne do roku 2040 na pouhých 20,5 %.
Nejsilnější evropská ekonomika, Německo, prochází těžkým obdobím. Po dvou letech recese (2023–2024) a velmi slabém růstu v roce 2025 (nárůst HDP o 0,2%) se očekává jen velmi pomalé zotavení. Německý model založený na průmyslu byl těžce zasažen energetickým šokem a slabou globální poptávkou. Výsledkem je, že Německo v žebříčku brzy ztratí svou 3. příčku světového žebříčku ve prospěch Indie. Také Francie a Itálie čelí politické nestabilitě a vysokým dluhům, což tlumí jejich investiční atraktivitu.
Česko v globálním žebříčku
Jak si v tomto globálním přeskupování sil stojí Česko? Model Cebr řadí Českou republiku mezi země s vysokými příjmy a stabilním prostředím, ale predikuje nám mírný pokles v globálním pořadí.
- Aktuální pozice (2025): 43. největší ekonomika světa.
- Výhled do roku 2040: Pokles na 47. místo.
Za rok 2025 došlo ke zrychlení růstu českého HDP na 2,6 % (z 1,2 % v roce 2024). Naší silnou stránkou zůstává extrémně nízká nezaměstnanost (dle ČSÚ 2,6 % v roce 2025) a relativně nízký státní dluh (44,3 % HDP, tedy zhruba 0,14 bilionu USD) ve srovnání s průměrem EU.
Varovným signálem je však pokles konkurenceschopnosti. V žebříčku IMD World Competitiveness klesla ČR z 18. místa v roce 2023 na 25. místo v roce 2025. Report také upozorňuje, že tempo růstu v příštích 15 letech (odhadované na průměrná 2,0 % ročně) bude výrazně nižší než předpandemický průměr 3,8 %. Pro udržení pozice bude muset Česko reagovat na výzvy spojené s regulací a modernizací ekonomiky.
Většina českých investorů má k Česku a Evropě navázanou větší část života, než si běžně uvědomuje.
Typicky zde mají:
- příjem v korunách
- nemovitost v Česku
- podnikání nebo zaměstnání
- budou pobírat důchod z českého systému
- mají část úspor v českých bankách
To znamená, že jejich finanční budoucnost už je do velké míry propojená s vývojem domácí ekonomiky. Pokud by i jejich investice stály hlavně na Česku nebo Evropě, nebyla by to opatrnost, ale další koncentrace rizika.
Co z toho plyne pro dlouhodobého investora
Dlouhodobé projekce, jako je WELT 2026, nejsou přesnou mapou budoucnosti. Jejich hodnota spočívá spíše v tom, že ukazují směr strukturálních změn. Ekonomická váha se bude pravděpodobně dál přesouvat mimo Evropu, USA si mají udržet silnou pozici déle, než mnozí očekávali, a Asie bude tvořit stále větší část globální ekonomiky.
Pro investora z toho nevyplývá jednoduché pravidlo typu „kupte nejrychleji rostoucí zemi“. Růst HDP se nemusí automaticky propsat do výnosů akcií. Důležité jsou valuace, zisky firem, měny, politické prostředí i kvalita kapitálového trhu. Praktický závěr je proto střízlivější: Portfolio by mělo být dostatečně globální, aby nebylo závislé na jedné ekonomice, jedné měně nebo jednom regionálním scénáři.
Svět se mění
Report Cebr neukazuje konec Ameriky. Naopak potvrzuje, že Spojené státy mají díky technologiím, kapitálu, spotřebě a inovacím zůstat klíčovým pilířem světové ekonomiky. Zároveň ale ukazuje, že svět se dál mění. Čína zpomaluje, Indie roste, jihovýchodní Asie nabírá na významu a Evropa včetně Česka bude mít ve světové ekonomice menší relativní váhu než dnes.
Pro člověka, který buduje majetek na desítky let, je to důležitá zpráva. Cílem není uhodnout, která země bude vítězem roku 2040. Cílem je nemít svou finanční budoucnost závislou jen na jednom regionu. Pokud máme příjem, nemovitost, úspory i budoucí důchod navázané hlavně na Česko a Evropu, dává globálně rozložené portfolio ještě větší smysl. Svět se mění, a dobré portfolio by mělo být postavené tak, aby se mohlo měnit s ním.
Amerika nekončí, Asie roste a Evropa ztrácí část své váhy. Otázka je, jestli tomu odpovídá i vaše portfolio.
Domluvte si konzultaci a zjistěte, jestli máte investice rozložené opravdu dlouhodobě.
Zdroj:
1) Analýza Cebr
2) OECD analýza
3) IMF – World Economic Outlook
4) Vlastní tvorba
