V dnešním článku vás nebudeme trápit vývojem trhů ani grafy. Podíváme se na finance trochu odlehčeněji, přes dovolenou, zážitky a jednu otázku, kterou si během cestování pokládá překvapivě mnoho lidí:
Mohu si to opravdu dovolit, nebo už zbytečně utrácím?
Na dovolenou přitom často odjíždíme právě proto, abychom vypnuli, odpočinuli si a na chvíli přestali řešit každodenní starosti. Jenže místo toho někdy počítáme cenu každého oběda, výletu nebo zmrzliny a v hlavě průběžně kontrolujeme, kolik už jsme utratili. I finančně zajištěný člověk tak může mít při placení nepříjemný pocit, že peníze používá nezodpovědně.
Lidé obecně neradi platí, ale rádi využívají to, co si koupili. Čím těsněji je konkrétní platba spojena se spotřebou, tím více nad každým výdajem přemýšlíme.
Objednáme si oběd a řešíme jeho cenu. Koupíme vstupenku a zvažujeme, zda nám zážitek opravdu stojí za tolik peněz. Děti chtějí zmrzlinu a my v hlavě automaticky přepočítáváme, kolik už jsme ten den utratili.
Místo dovolené tak může vzniknout několikadenní série drobných finančních rozhodnutí.
Proč je all-inclusive psychologicky příjemné
Právě proto některým lidem vyhovuje dovolená s all-inclusive službami.
Z pohledu psychologie nám placení není příjemné, zatímco samotnou spotřebu si užíváme. Pokud ale musíme platit za každou jednotlivou věc právě ve chvíli, kdy ji využíváme, část pozornosti se přesouvá od zážitku k jeho ceně.
All-inclusive tohle řeší, protože hlavní část nákladů je zaplacena předem. Během pobytu se už nemusí řešit cena každého jídla, nápoje nebo drobné služby. Platba a samotná spotřeba jsou od sebe časově oddělené, takže se člověk může více soustředit na zážitek.
All-inclusive ale není pro každého. Část lidí dává přednost větší volnosti, poznávání místní gastronomie nebo aktivnímu cestování mimo hotel. Ostatně toto se stává stále stoupajícím trendem pro dovolené, hlavně pro mladé páry.
Z pohledu psychiky je důležitější jiná věc:
Abychom během dovolené nemuseli každý výdaj poměřovat s penězi určenými na běžný život.
Vytvořte si vlastní dovolenkový účet
Ještě lepšího efektu jako u předem zaplacené All-inclusive dovolené můžeme dosáhnout také pomocí samostatného účtu nebo finanční obálky.
Osobně používám Revolut nebo Partners banku, kde jsou nulové nebo minimální poplatky za konverze měn.
Několik měsíců před cestou začnu pravidelně odkládat peníze určené pouze na dovolenou. Mozek tyto peníze postupně přestane vnímat jako součást běžného rozpočtu a zařadí je do samostatné kategorie. A ve chvíli, kdy dovolená začne, už nemá pocit, že „utrácí rodinné peníze“. Má pocit, že používá peníze určené právě na zážitky.
To je příklad takzvaného mentálního účetnictví. Přestože mají všechny peníze stejnou hodnotu, v hlavě s nimi zacházíme rozdílně podle toho, na co jsou určeny.
A to mění psychiku utrácení peněz během celé dovolené.
Paradoxně tedy lidé, kteří si na dovolenou připravují peníze dopředu, často neutratí méně jen proto, že mají rozpočet. Oni si ji hlavně víc užijí. Nemusí totiž během každého rozhodnutí bojovat s bolestí z placení.
Chcete mít jasno, kolik můžete bez obav utrácet dnes a kolik ponechat na další cíle?
Ozvěte se nám a podíváme se na vaše finance v souvislostech.
O tom, jestli byla dovolená drahá, nerozhoduje jen konečná částka. Pokud během ní pořád přemýšlíte, kolik už jste utratili, můžete si ji užít méně než podstatně dražší cestu, na kterou jste byli finančně připraveni.
Tři způsoby, jak si dovolenou psychologicky prodloužit
To, jak si dovolenou užijete a jak na ni budete později vzpomínat, neurčuje jen místo, ale velkou roli hraje také očekávání před odjezdem a pocit, se kterým se vracíme domů. Právě těmito drobnostmi si můžeme dovolenou psychologicky prodloužit a uchovat si z ní silnější vzpomínky.
1. Užijte si také očekávání
Těšení se na dovolenou může být významnou součástí celého zážitku. Mozek miluje očekávání něčeho příjemného. Výzkumy ukazují, že lidé plánující dovolenou mohou pociťovat vyšší míru spokojenosti už před samotným odjezdem.
Nevnímejte proto plánování jen jako nutnou administrativu. Prohlížejte si fotografie cílové destinace, vybírejte místa, na která se chcete podívat, a bavte se s partnerem o tom, co byste chtěli společně zažít.
Dovolená potom nezačíná až příjezdem do hotelu nebo kempu. Psychologicky může začít už několik týdnů předem.
2. Naplánujte si alespoň jeden výrazný zážitek
Nemusí být nejdražší ani nejokázalejší. Měl by být ale něčím, na co budete rádi vzpomínat.
Může jít o výlet lodí, návštěvu neobvyklého místa, horskou túru, dobrou večeři, potápění nebo klidný večer s výhledem na západ slunce.
Jedná se o takzvané „Peak-End pravidlo“. Psycholog Daniel Kahneman zjistil, že náš mozek si nepamatuje celou dovolenou minutu po minutě. Vzpomínky se neukládají v každý okamžik stejně silně. Výrazné momenty a závěr zážitku proto mají na jeho pozdější hodnocení větší vliv než řada běžných okamžiků.
Celkový dojem tak často nevytváří průměr všech prožitých okamžiků, ale především jeden výrazný vrchol, tedy „Peak“, a pocit, který v nás zanechá konec zážitku, označovaný jako „End“.
K zamyšlení tak pro vás může být místo toho, abyste peníze rozmělnili do 3 průměrných aktivit během dovolené, investujte je do jednoho velkého, nezapomenutelného zážitku Tento „vrchol“ vám může v paměti přepsat celou dovolenou v báječný zážitek.
Naše vzpomínky neukládají každý okamžik stejně silně. Výrazné momenty a závěr zážitku proto mohou mít na jeho pozdější hodnocení větší vliv než řada běžných okamžiků.
3. Dopřejte si příjemný závěr
Také konec zážitku zásadně ovlivňuje, jak si jej později vybavujeme.
Poslední dva dny by proto neměly být jen hektickým balením, úklidem a několikahodinovým přesunem domů. Když je to možné, ponechte si na závěr dostatek času, poslední společnou večeři nebo příjemnou zastávku cestou.
Není potřeba, aby poslední den byl nejlepší částí celé dovolené. Neměl by ale zbytečně pokazit dojem z předchozích dnů. Odjedete pak s čerstvým pocitem spokojenosti.
Co rozhoduje o tom, zda si na dovolené opravdu odpočineme
Ani dobře naplánovaný rozpočet a plánování dovolené dopředu automaticky nezaručí, že se z dovolené vrátíme odpočatí. Důležitou roli hraje také délka pobytu, rozdělení povinností a schopnost alespoň na několik dní vypnout od práce.
1. Jak dlouhá by měla dovolená být?
Univerzální ideální délka dovolené neexistuje. Záleží na typu cesty, náročnosti dopravy, rodinné situaci i na tom, jak dlouho člověku trvá přestat myslet na práci.
Některé výzkumy naznačují, že pocit pohody může dosahovat vrcholu přibližně kolem osmého dne. Dle těchto studií by pak taková dovolená měla trvat 8 – 11 dní a probíhá v několika fázích.
- 1. až 3. den, fáze aklimatizace: Tělo i hlava se postupně zbavují pracovního stresu a přecházejí do volnějšího režimu. U části lidí se může objevit únava, neklid nebo pocit, že ještě nedokážou úplně vypnout.
- 4. až 7. den, fáze skutečného odpočinku: Člověk si na nové prostředí zvykne, dokáže se více soustředit na přítomný okamžik. Právě v této části dovolené se často cítíme nejlépe. Zde si užíváme pravý odpočinek a hladina štěstí je na maximu.
- Kolem 8. dne, vrchol odpočinku: Některé výzkumy naznačují, že pocit pohody může dosahovat svého maxima přibližně kolem osmého dne. Neznamená to, že se poté začneme cítit hůře, další dny už ale nemusí přinášet stejně výrazné zlepšení.
- Po 11 dnech, fáze stagnace: Spokojenost obvykle dále výrazně neroste a u některých lidí může začít mírně klesat. Může se objevit stesk po domově, únava z cestování nebo první myšlenky na povinnosti a pracovní e-maily, které čekají po návratu.
Neznamená to však, že osm dní představuje univerzální ideální délku. Záleží na typu dovolené, náročnosti cesty i na tom, jak dlouho člověku trvá skutečně vypnout. Někomu vyhovuje jedna delší dovolená, jinému několik kratších cest během roku. Správná délka je ta, po které se vrátíte s větší energií, ne s pocitem, že potřebujete další dovolenou.
2. Odpočine si každý člen rodiny stejně?
Ne vždy. Ženy sice statisticky uvádějí, že se na dovolenou těší víc než muži, ale zároveň během ní zažívají vyšší hladinu stresu.
V mnoha rodinách totiž organizační zátěž stále častěji připadá na ženy. Problémem ale není samotné pohlaví, nýbrž nerovnoměrné rozdělení povinností.
Pomoci může jednoduchá dohoda ještě před odjezdem. Kdo připraví zavazadla, kdo pohlídá doklady, kdo naplánuje cestu a kdo se postará o děti nebo program. Dovolená by neměla být odpočinkem jen pro část rodiny.
3. Práce si často bere dovolenou s námi
Podle globálních průzkumů zhruba 50–60 % lidí přiznává, že na dovolené kontroluje pracovní e-maily nebo zvedá pracovní hovory. U některých profesí se tomu nelze úplně vyhnout, neustálá dostupnost, ale výrazně komplikuje skutečný odpočinek.
Pokud se od práce nemůžete odpojit úplně, pomáhá předem si nastavit jasná pravidla. Například kontrolovat zprávy pouze jednou denně, řešit jen skutečně naléhavé situace a ostatní úkoly ponechat až na návrat.
Smyslem dovolené není pouze změnit místo, ze kterého pracujeme. Měla by nám dát prostor alespoň na chvíli vystoupit z běžného režimu.
Proč mám rád kempování
Tento článek píšu z kempu, takže vám kempování nemohu nedoporučit.
Člověk je celý den venku a začne více vnímat obyčejné věci. Ranní kávu připravenou na vařiči, jídlo na čerstvém vzduchu, večerní klid nebo neustálé drobné vylepšování prostoru kolem stanu či auta.
Kempování přináší pocit svobody a větší kontakt s přírodou. Současně ale znamená život napospas počasí.
Přijde horko, ve kterém se špatně spí, ostrý vítr i prudký déšť bubnující do střechy stanu. Člověk si nemůže objednat pouze slunečné dny. A právě v tom vidím určitou paralelu s běžným životem i finančními trhy. Ani tam není pořád jen sluníčko. Období nejistoty a nepohodlí se nedají zcela odstranit. Bouřky k životu zkrátka patří a schopnost ustát je s klidnou hlavou je to, co nás posouvá dál.
Zdá se mi, že kempování ožívá, proto jsem hledal, zda je to jen pocit nebo fakt a opravdu se po Covidu návštěvnost v kempech zvedla o 30% a registrace obytných aut o 50%. Jde cítit, že chceme žít vice venku, v kontaktu s přírodou.
Nejlepší dovolená nemusí být ta nejdražší ani nejdelší. Často stačí mít peníze připravené dopředu, během pobytu neřešit každou drobnost a ponechat si prostor na několik okamžiků, na které budeme rádi vzpomínat. Ať už nakonec skončíme v resortu, apartmánu nebo pod stanem, cílem je vrátit se s odpočatou hlavou, ne s dokonale vedeným přehledem všech útrat. Cenu dovolené si totiž možná zapamatujeme na pár týdnů, ale zážitky a vzpomínky vám zůstanou mnohem déle.
Dobře nastavené finance mají přinášet nejen vyšší majetek, ale také větší klid při jeho používání.
Napište nám a podíváme se, zda vaše současné nastavení skutečně odpovídá tomu, jak chcete žít.
Zdroje:
1) Richard H. Thaler: Mental Accounting Matters, Journal of Behavioral Decision Making, 1999
2) Dražen Prelec a George Loewenstein: The Red and the Black: Mental Accounting of Savings and Debt
3) Jeroen Nawijn, Miquelle A. Marchand, Ruut Veenhoven a Ad J. Vingerhoets: Vacationers Happier, but Most Not Happier After a Holiday, 2010
4) Daniel Kahneman, Barbara L. Fredrickson, Charles A. Schreiber a Donald A. Redelmeier: When More Pain Is Preferred to Less: Adding a Better End, 1993
