Nedávno jsem potkal kamaráda ze školy a uvolněná debata se po chvíli stočila k financím a investicím.
„Já neinvestuju, protože vůbec nevím, co bude.“
Moje odpověď ho překvapila:
„Vidíš, a já investuju právě proto, že nevím, co bude.“
Bylo zajímavé sledovat, jak dva lidé mohou mít na jednu a tu samou situaci dva naprosto odlišné pohledy. Tato debata mě přivedla k hlubšímu zamyšlení nad tím, proč mají lidé z investování takový strach? Odpověď je v podstatě jednoduchá: lidský mozek nemá rád nejistotu. Investování nám nedává žádné pevné záruky, neznáme přesný budoucí výnos, trhy mohou padat a nikdo vám nepodepíše garanci na výsledek.
S kamarádem jsme v diskuzi pokračovali a začali rozebírat různé krizové scénáře: války, pády trhů, ekonomické katastrofy. Postupně jsme prošli jedno aktivum po druhém a došli k zásadnímu poznání, žádný přístav není stoprocentně bezpečný a žádné aktivum není nesmrtelné. Když se totiž podíváme na věc optikou čistého rizika, krizový scénář najdeme pro úplně všechno:
- Hotovost: Může nám ji někdo ukrást, ale především ji spolehlivě požírá inflace. Extrémním příkladem je dnešní Turecko, kde za poslední roky znehodnocení měny doslova likviduje úspory lidí před očima. Měna ztratila 80 % své hodnoty.
- Bankovní účet: Stačí chvíle neopatrnosti a vybere ho internetový podvodník. Navíc ani bankovní systém není v dobách hlubokých krizí nedotknutelný. Vzpomeňme na Řecko v roce 2015, kdy banky v podstatě zmrazily účty a zavedly limit na výběr pouhých 60 eur denně.
- Dluhopisy: Ať už jde o firmu, nebo o stát, vždy existuje riziko, že emitent zkrachuje a své závazky zkrátka nesplatí.
- Akcie: Doba se zrychluje a nákup akcií jedné firmy „na celý život“ už nefunguje. Životnost podniků se zkracuje, technologický pokrok je neúprosný a i zdánlivý gigant může zažít strmý pád nebo úplně skončit.
- Zlato: Lze ho fyzicky zcizit, případně ho stát může začít tvrdě regulovat či konfiskovat, jako se to stalo ve 30. letech minulého století v USA. Navíc nikde není psáno, že v budoucnu neztratí svou psychologickou funkci a jeho cena nezačne stagnovat či klesat.
- Bitcoin: Můžete ztratit přístupové údaje k peněžence, hrozbou mohou být budoucí kvantové počítače, nebo v něj lidé jednoduše přestanou věřit.
- Nemovitosti: Čelí rizikům v podobě drastického zvýšení majetkových daní. Navíc kvůli stárnutí a odlivu populace může v budoucnu nabídka bytů výrazně převýšit poptávku, což by hnalo ceny dramaticky dolů.
- Investiční fondy: Mohou čelit dlouhodobé tržní stagnaci a jednoduše nenaplnit očekávání, která do nich investoři vkládali.
Co z toho vyplývá pro zdravý selský rozum?
Pokud na každé jedno aktivum existuje reálný krizový scénář, znamená to, že největším rizikem je nesázet na nic, nebo vsadit všechno na jednu kartu. Skutečný „zdravý selský rozum“ v osobních financích nespočívá v hledání dokonalého, bezchybného produktu, protože takový neexistuje. Spočívá v inteligentní a systematické diverzifikaci. Taková diverzifikace neznamená nahodile vlastnit od každého něco. Znamená mít majetek rozdělený podle účelu, horizontu a rizika.
Když rozložíte svůj majetek mezi různé typy aktiv, žádný z výše uvedených černých scénářů vás nedokáže zlikvidovat. Investování není o předpovídání budoucnosti, ale o přípravě na to, že budoucnost nemůže nikdo z nás znát. A právě proto investujeme, abychom byli připraveni na jakýkoliv scénář, který život přinese.
Proto s našimi klienty neřešíme jen výběr jednoho produktu, ale celý majetkový plán: rezervu, krátkodobé peníze, dlouhodobé investice, měnové riziko a pravidelnou kontrolu portfolia.
Domluvte si konzultaci nad svým portfoliem
